Kontakt
Ellie Arrowayová se už jako malá hluboce zajímala o astronomii a nevynechala jedinou příležitost pozorovat vesmírné události dalekohledem se svým tátou. Vyrostla z ní uznávaná vědkyně v oblasti hledání mimozemského života. Její každodenní prací je naslouchání hlubokému vesmíru pomocí soustavy gigantických radioteleskopů.
Celé roky se nic neděje, ale jednoho dne začnou radioteleskopy přijímat signály. 2, 3, 5, 7, ..., 101. To jsou přece prvočísla! Někdo v souhvězdí Lyry, u hvězdy Vega, před 25 lety zachytil Hitlerovo slavnostní zahájení olympijských her a poslal nám ho zpět. Šum, který zde byl přítomen byla ve skutečnosti nově přidaná složka signálu, která obsahovala instrukce. Desetitisíce stránek s návodem na stavbu nějakého stroje.
Po mnoha politických diskusích se lidstvo rozhodne sestrojit nejdražší projekt v dějinách lidstva. Je to transportní zařízení s kapslí pro jednoho pasažéra, na jehož místo je vybrána právě Ellie.
Celá kapsle začne porušovat nám známé zákony fyziky a Ellie zažije cestu skrze nespočet červích děr až k úplně cizí galaxii. „Krása, neuvěřitelné, dokonalé. Já nemám slov. Měli jste poslat básníka,“ řekne Ellie se slzami v očích a dorazí na neznámou planetu. Z povzdálí se začne blížit jakási postava. Je to její táta, který zemřel, když Ellie bylo 9.
Ellie s ním vede dialog. „Jsme jediní?“ „Ne, jste jedni z mnoha. Takto to chodí už po miliardy let. Ač si připadáte sami, nikdy sami nejste. Jste součástí něčeho většího.“ Celá cesta ale musí skončit a Ellie se vrací na Zem. O to větší hrůzu zažívá, když se dozvídá, že nikam neletěla a kapsle jenom propadla skrze stroj do moře a vše se událo během zlomku sekundy.
Byla to všechno jenom halucinace Ellie? Proč byl na té planetě její otec? Opravdu existují i mimozemské rasy? O tom všem se musí divák rozhodnout sám. Jedinou nápovědou je závěrečný monolog jedné osoby: „Kamera nahrávala jenom šum. To, že nahrávala jenom šum mě nepřekvapuje. To, co mě překvapuje je, že ho nahrávala 18 hodin.“